Problematika

Propustky jsou jednoduché malé mostní objekty, které tvoří nedílnou součást komunikační sítě. Obecně jsou definovány kolmou světelností jednoho mostního otvoru od 0,4 m – 2,0 m. Ač se může zdát, že jejich počty a důležitost jsou zanedbatelné, opak je pravdou. Statisticky je těchto objektů více než mostních objektů samotných a jejich význam je zásadní. Bohužel povědomí o počtu a stavu propustků na území správních celků je nedostatečné. V mnoha případech není v některých lokacích o jejich existenci povědomí žádné. Setkáváme se se správci, kteří přesné počty, stav a místo ani neznají a dozvídají se o nich až při nutnosti řešení problému nebo díky naší činnosti. Jejich technický a funkční stav je obecně spíše horší než stav mostů. Důležitost těchto objektů nabývá významu mimo jiné při povodních, kdy zanedbaný propustek (zanesený, zarostlý vegetací apod.) již postrádá původní vlastnosti a například průtok je velmi redukován, což může mít fatální následky nejen na přilehlé objekty, ale i na široké okolí. Následná havárie poté může mít především co do průjezdnosti komunikace obdobné důsledky jako havárie mostu. Přitom výstavba a rekonstrukce propustku je zejména co do rozsahu organizace a projednávacích procedur podobná výstavbě mostu. Je tedy zřejmé, že údržba propustků by neměla být podceňována – k čemuž je nezbytné mít aktuální pasportizaci a kvalitní prohlídkovou dokumentaci. Skutečný stav propustku se určí prohlídkou podle ČSN 73 6221 nebo diagnostickým průzkumem.

 

Mosty

Na rozdíl od propustků je most definován svoji kolmou světelností mostního otvoru vyšší než 2,0 m. Problém u těchto objektů je dán hlavně stářím, nedostatečnou péčí a s tím spojenou snižující se nosností a vyústěním v dopravním omezení a investičními náklady. Včasným řešením minoritních problémů a především jejich předcházením formou pravidelných prohlídek se omezuje vliv jak časový, tak i komplexní opotřebení. Formou menších nízkonákladových položek při průběžné správě mostu je správce objektu schopen zcela zásadně redukovat případné investice do větších rekonstrukcí a oprav. Z praxe víme, že drtivá většina mostů se starším datem výstavby bez pravidelné kontroly bude v krátkém časovém horizontu potřebovat razantnější investice do oprav. Stále se tomuto však dá předejít. Dnes odhalený problém ušetří několikanásobně vyšší investici v budoucnu. Je také chybné zcela opomíjet menší mostní objekty na příjezdových a přístupových komunikacích jako například k bytovým jednotkám nebo zemědělským plochám. Zde je nefunkčnost mostu zásadní stejně tak jako na silniční komunikaci I. třídy. Samotné omezení nosnosti samozřejmě ovlivňuje průjezd a komplikuje přístup do bydliště lidem i zemědělcům v přístupu k hospodářským plochám. Povinnost prohlídkové činnosti je dána vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. a řídí se dalšími předpisy a postupy dle ČSN 73 6221 a ČSN 73 6222. Výpis legislativní dokumentace naleznete ZDE. (odkaz na „Legislativa“ v navigační liště) Intervaly hlavních prohlídek jsou odvislé od předešlých prohlídek a to v závislosti na hodnocení stavu objektu. Zjednodušeně řečeno - čím horší stav, tím kratší doba do další nutné prohlídky. Pokud toto zobecníme, tak jsou hlavní prohlídky prováděny v rozmezí od šesti do dvou let. Hodnocení stavu a návazné časové intervaly naleznete v tabulce členění dokumentace ZDE. (odkaz na „Členěné dokumentace“ z navigační lišty). U prohlídek běžných je povinen vlastník objektu obnovit zápis minimálně jednou ročně.

 

Lávky

U těchto objektů hovoříme o podobných problémech jako u výše zmíněných mostů i propustků. Zde s tím rozdílem, že mají status použití pro pěší/cyklo, popřípadě pro revizní pracovníky. Dále do této kategorie spadají zatímní mosty (montované). Analogie prohlídkové a dokumentační činnosti je zde stejná, s obměnami týkajících se konstrukčního řešení a použitých materiálů jako je například dřevo. Zde je například interval hlavních prohlídek nejdéle dva roky.